P	Ú	S	Č	P	S	N
25	26	27	28	29	30	1
2	3	4	5	6	7	8
9	10	11	12	13	14	15
16	17	18	19	20	21	22
23	24	25	26	27	28	29
30	31	1	2	3	4	5

Nošovice

Obec Nošovice leží 7 km východně od okresního města Frýdek-Místek. Sama obec je vstupní branou do Moravskoslezských Beskyd a do romantického údolí řeky Morávky, pramenící u samých hranic se Slovenskem. Obec o rozloze 646 ha leží v nadmořské výšce 346 m.

Nošovice, původně Potměnošovice, vznikly kolem roku 1447, kdy se o Nošovicích hovořilo, že teprve „klučí“ (kácí) lesy. V tomto roce ještě nemusely platit tzv. tacmo z lánu ani biskupské desátky a tak se zavázaly k dodávce 14 fůr bukového dříví, jehož měly nadbytek. Pověst vypráví, že původní název obce byl odvozen od toho, že místní lidé tajně v noci – tedy potmě – nosili v nůších sukno na panskou valch u, aby nemuseli platit vrchnosti poplatek. Od každého kusu bylo nutno platit, aby se toto obešlo, domluvil se valchař s obyvateli, že mohou za odměnu nosit materiál do valchy potmě. K tomu byl vybrán jeden obyvatel a ten dostal přezdívku Potměnoš. Tato pověst se stala námětem na vytvoření znaku obce, který vznikl v roce 1997 – v černém štítě pod zlatou hlavou s křížem přeloženým zeleným krojidlem a limpou je dominantní figura zlaté nůše. Krojidlo je symbolem zemědělství - část pluhu ke zpracovávání půdy a limpa je symbolem pivovarnictví - potřeba sladovníka k přehrabávání sladu při jeho sušení. Jméno obci však ve skutečnosti dal lokátor Potmienoss, který se svým lidem v roce 1447 osídlil pustá místa mezi obcemi Nižní Lhoty (tehdy Dolní Lhoty) a Dobrá (tehdy Dobrázemica) a založil osadu Potměnošovice.

První písemná zmínka o Nošovicích je z roku 1573. V té době došlo k odtržení zástavního frýdeckého panství od knížectví těšínského a k jeho nucenému odprodeji. V kupní smlouvě bylo tehdy město Frýdek s šestnácti dědinami, mezi nimi Nošovice pod původním názvem Potměnošovice.

Posledním zástavním pánem byl Jan Pukler. Novými majiteli se stali bratři Matyáš a Jiří z Lohova. V kronice "Urbáři" z roku 1580 měly Nošovice 22 osadníků, tj. asi 110 obyvatel. Někdy ve středověku, snad za třicetileté války, tu prý byla svedena na rozhraní Dobré a Nošovic bitva, na kterou upomíná "Piket" (vojenský tábor) a kaplička, která stojí na místě pohřbených padlých v boji.

Až do roku 1664 je v písemnostech uváděn název obce jako Potměnošovice. Od roku 1664 již Nošovice. V té době obec měla 44 osadníků, tj. asi 220 obyvatel. Obyvatelé obce, stejně jako obyvatelé obcí v sousedních panstvích, byli sužováni robotními povinnostmi - nevolnictvím a různými formami peněžních odvodů. Pravidelně museli pečovat a provádět údržbu na opevnění frýdeckého zámku. Rovněž museli pracovat na stavbě císařské silnice z roku 1782, vedoucí skrz frýdecké panství až k hranicím s tehdejším Polskem. Se zrušením roboty v roce 1848 padly některé formy poddanství. Místo zrušené feudální vrchnosti však nastoupila vrchnost světská. Státní a okresní ve Frýdku, politická v Těšíně. V roce 1908 bylo ve Frýdku zřízeno okresní hejtmanství.

Stavba železnice Kojetín - Bílsko, vedoucí přes Frýdek, přeťala v roce 1880 selské pozemky. Tak vznikla osada Malé Nošovice.

Zdejší obyvatelé pracovali především v zemědělství, tkalo se zde plátno a na počátku 19. století místní sklářská dílna produkovala vojenské polní láhve. V roce 1875 tady byla vystavena škola.

V roce 1911 čítala obec 818 obyvatel. Po pádu rakousko-uherské monarchie vzniká Československá republika. V roce 1921 měla obec Nošovice 821obyvatel, z toho 778 Čechů, ostatní byli Poláci a Němci. Podle náboženského vyznání zde žilo 792 občanů římsko-katolického vyznání, 28 občanů se hlásilo k evangelickému a československému náboženství a 1 občan byl bez vyznání.

V roce 1938 na základě mnichovského diktátu a při rozpadu Československa byla severovýchodní část obce připojena k Polsku. Po porážce Polska Německem potom k Olzagebietu. Po osvobození od fašistického Německa 4. - 5. května 1945 a při ustavení Československa došlo k navrácení odtržené části zpátky k obci. V důsledku válečného hospodářství byl zaveden lístkový systém. Zemědělcům byly zvýšeny válečné dodávky. Někteří občané byli nasazeni na nucené práce do Německa. Byla zavedena dvojjazyčnost. Ve druhé světové válce zahynulo 13 nošovických občanů. Památník padlých v 1. a 2. světové válce stojí před základní školou.