P	Ú	S	Č	P	S	N
25	26	27	28	29	30	1
2	3	4	5	6	7	8
9	10	11	12	13	14	15
16	17	18	19	20	21	22
23	24	25	26	27	28	29
30	31	1	2	3	4	5

Vyšní Lhoty

Obec Vyšní Lhoty leží na pravém břehu řeky Morávky pod horou Prašivá na rozloze 1148 ha a v nadmořské výšce 375 m.

První zmínky o obci pocházejí z roku 1292, kdy byla nazývaná Lhotou Mudrého nebo Warmundovice, po svém zakladateli Paškovi Mudrém Warmundovi. Nejstarší zápis se jmény osadníků je z roku 1580. Přes území obce vedla důležitá obchodní cesta "solárka", po níž se vozila hlavně sůl. Obec byla převážně tkalcovská a zemědělská.

V roce 1700 začaly Vyšní Lhoty užívat znaky ve své obecní pečeti. Znak kulatého tvaru vyrytý do mědi představuje jelena hledícího vlevo. Tato pečeť se užívala do roku 1848. V roce 1996 začala obec používat nový znak v zeleném štítě kráčejícího stříbrného býka nad stříbrným vlnitým břevnem.

Požár usedlosti Karla Filipce v roce 1924 byl přímou výzvou k založení hasičského sboru. Přičíněním učitele Jana Mojžíška, starosty obce, došlo v neděli 22. března roku 1925 k založení "sboru dobrovolných hasičů" ve Vyšních Lhotách. Za 85 let se sbor rozrostl na 110 členů. I po tolika letech je snahou všech členů sboru dobrovolných hasičů chránit občany, veřejný a soukromý majetek a zároveň jsou největším spolkem v obci, výrazně se podílejícím na kulturním a společenském životě obce.

V roce 1951 začíná stavba násypné hráze na řece Morávce a povrchového přivaděče vody z Morávky do přehrady Žermanic. Přes přivaděč byly vybudovány tři železobetonové mosty, z nichž největší je na silnici Frýdek-Morávka. Rozdělovací jez dělící řeku Morávku na přírodní tok a přivaděč je technickou raritou a patří k zajímavostem obce.

Školní kronika nové obecné školy ve Vyšních Lhotách byla založena roku 1930. Zápisy do ní prováděli řídící učitelé a ředitelé školy. Z této kroniky lze vyčíst mnoho zajímavého a poučného. Vidíme v ní celý vývoj školství se všemi klady a zápory, které ve školství působily. Nová budova školy v dědině byla slavnostně otevřena 10. 2. 1957 jako trojtřídní. Tato budova dnes slouží naším nejmladším občanům, a to jako mateřská škola. Navštěvuje ji 28 dětí a zaměstnává 5 zaměstnanců.

K významným památkám obce patří dřevěný kostel na hoře Prašivá v n.m 704 m, který je dnes národní kulturní památkou. Postavil jej roku 1640 hrabě Jiří z Oppersdorfu a je zasvěcen svatému Antonínovi Paduánskému. Kostel je přístupný veřejnosti během poutě, první neděli po 13. červnu, a při několika dalších mších. V blízkosti kostela se nachází turistická chata s rozhlednou postavená roku 1921 Pobeskydskou jednotou Slezska. Dnes patří Klubu českých turistů a je vítaným místem návštěv a výchozím nebo konečným bodem hřebenových turistických tras.